Město Sedlčany

Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky, je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko správního orgánu státní památkové péče.
Obnovou ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů se rozumí údržba, oprava, rekonstrukce nebo jiná úprava kulturní památky:
a) pojem "údržba“ je odstranění nežádoucích změn kulturní památky, které nastaly v důsledku jejího užívání (například nátěr fasády)
b) pojem "oprava“ je odstranění následků poškození kulturní památky nebo účinků jejího opotřebení (například doplnění části větrem stržené střešní krytiny)
c) pojem "rekonstrukce“ je konstrukční a technologické zásahy do kulturní památky, které přinesou změnu jejích technických parametrů nebo změnu její funkce či jejího účelu (například adaptace tovární budovy na výstavní prostor či restauraci),
d) pojem "jiná úprava“ není jakákoliv úprava kulturní památky, nýbrž pouze modernizace budovy při nezměněné funkci, to je úprava kulturní památky, při které se její části nahrazují modernějšími částmi, zvyšuje se vybavenost nebo rozšiřuje její využitelnost, aniž by se změnila její funkce (například zavedení ústředního topení namísto lokálního vytápění kamny, adaptace půdy pro obytné účely)
- nástavba je zásah, kterým se kulturní památka zvyšuje
- přístavba je zásah, kterým se kulturní památka půdorysně rozšiřuje, přičemž přistavovaná část je provozně propojena se stavbou stávající

Kdo je oprávněn v této věci jednat:

Vlastník kulturní památky nebo jeho oprávněný zástupce na základě předložené plné moci

Podmínky a postup řešení:

Vlastníkův úmysl provést obnovu kulturní památky.

U kulturních památek, které jsou v podílovém spoluvlastnictví, je třeba, aby s úpravou souhlasila a k žádosti se připojila nadpoloviční většina vlastníků (počítáno podle jejich spoluvlastnických podílů na společné věci). Je-li kulturní památka ve společném vlastnictví manželů, je třeba, aby s úpravou souhlasili a žádost podali oba manželé. U úprav společných částí domu, v němž jsou vymezeny bytové a nebytové jednotky, je třeba, aby s úpravou souhlasila a k žádosti se připojila většina vlastníků jednotek. Zastupování na základě platné plné moci je přípustné.

Každé obnově na kulturní památce musí předcházet závazné stanovisko, ve kterém se správní orgán vyjádří, zda práce zamýšlené vlastníkem kulturní památky jsou z hlediska zájmů státní památkové péče na ochraně a zachování kulturní památky a jejích hodnot přípustné nebo nepřípustné, a pokud přípustné, tedy za jakých podmínek. Tyto podmínky může správní orgán stanovit, je-li toho třeba pro ochranu a zachování hodnot kulturní památky. Podkladem pro závazné stanovisko je písemné vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště středních Čech v Praze, Sabinova 5, 130 11 Praha 3. Ten také poskytuje vlastníkovi kulturní památky v procesu její obnovy bezplatnou odbornou pomoc, například ve formě konzultací při zpracovávání projektové dokumentace.

Je-li vlastník kulturní památky nespokojen s podmínkami uvedenými v písemném vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště středních Čech v Praze, je mu dána možnost dle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, aby se před vydáním závazného stanoviska vyjádřil k uvedeným podkladům i způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhl jejich doplnění.

Jakým způsobem můžete zahájit řešení této životní situace:

Podáním písemné žádosti, případně osobní návštěvou u správního orgánu památkové péče, kde se projedná záměr, rozsah potřebných dokladů a další postup řešení.

Na kterém úřadu můžete tuto situaci řešit:

Městský úřad Sedlčany, Odbor školství a památkové péče, Náměstí T. G. Masaryka 32, 264 80 Sedlčany

úřední dny pondělí a středa 8:00-12:00, 12:30-17:00, úterý 8:00-12:00, 12:30-15:00 (jiný den je možno si předem telefonicky dohodnout)

Kde, s kým a kdy můžete tuto životní situaci řešit:

Městský úřad Sedlčany, Odbor školství a památkové péče, Náměstí T. G. Masaryka 32, 264 80 Sedlčany
- Iva Svobodová
  budova náměstí T. G. Masaryka 34 -> patro 1. patro vpravo -> dveře 104B

Jaké doklady a informace musíte mít s sebou:

Doklad k prokázání totožnosti.

Formuláře:

Žádost nemusí být podaná na předepsaném formuláři, ale v tomto případě by měla obsahovat náležitosti uvedené ve formuláři.
Povinné přílohy jsou:
- platný doklad o vlastnictví k památce (stačí informace z internetu) u nemovitostí, které se nezapisují do KN a u movitých KP lze doklad o vlastnictví nahradit čestným prohlášením
- kopie snímku katastrální mapy, popř. geometrického plánu
- originál nebo úředně ověřená kopie platné plné moci s uvedením rozsahu zmocnění pro zástupce vlastníka (pokud je zvolen zmocněnec)
- výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z rejstříku církví (stačí informace z internetu)
- jedno pare projektové dokumentace podle rozsahu a charakteru navržených prací (je-li zpracována)
- projektová dokumentace se nevrací
Plná moc
Plná moc v řízení o vydání závazného stanoviska (velikost: 52 KB, typ: .doc)
Žádost o obnovu kulturní památky
Žádost o vydání závazného stanoviska k zamýšlené obnově kulturní památky (velikost: 214 KB, typ: .doc)

Správní a jiné poplatky:

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Lhůty pro vyřízení:

Lhůta je dána zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 - ti dnů od zahájení řízení, k nimž se přičítá až 30 dnů, jde-li o složitý případ.

Další účastníci (dotčení) postupu:

Národní památkový ústav územní odborné pracoviště středních Čech v Praze - vydává písemné odborné vyjádření Sabinova 5, 130 11 Praha 3 – Žižkov,
Oddělení péče o památky architektury, stavitelství a urbanismu
Mgr. Jindřiška Černochová – 724 663 768, cernochova.jindriska@npu.cz
www.npu.cz

Jaké další činnosti jsou po vás jako žadateli požadovány:

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění
úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, publikovaná pod č. 73/2000 Sb.m.s.
úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná), publikovaná pod č. 99/2000 Sb.m.s.
Dále pak kulturní památky používají ochrany již v rámci ústavního pořádku České republiky, konkrétně v rámci Listiny základních práv a svobod, čl. 35 odst. 3 stanoví (jako obecné omezení výkonu práv), že při výkonu svých práv nikdo nesmí poškozovat, mimo jiné, kulturní památky nad míru stanovenou zákonem, tedy nad míru, kterou zvláštní zákony (typicky právě zákon o státní památkové péči) připouštějí. Zájem státní památkové péče na ochraně a zachování kulturních památek je také jedním z tzv. zákonem chráněných obecných zájmů, jak je zavádí čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod zakotvující jedno ze zákonných omezení vlastnického práva. Tento článek nejprve konstatuje, že vlastnictví zavazuje a dále stanoví, že vlastnictví nesmí být zneužito v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy.

Podle kterého právního předpisu se postupuje:

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb.

Opravné prostředky:

Je-li vlastník nespokojen se závazným stanoviskem, které obdržel, může se proti němu bránit, o čemž jej správní orgán poučí v závěru závazného stanoviska. Jestliže je závazné stanovisko vydáno ve věci, o které není příslušný rozhodovat stavební úřad (například restaurování sochy), má podobu samostatného rozhodnutí a vlastník kulturní památky se proti němu může odvolat. Pokud je však závazné stanovisko vydáno ve věci, o níž je stavební úřad příslušný rozhodovat (především jde o práce na nemovité kulturní památce, které podle stavebního zákona vyžadují stavební povolení nebo alespoň ohlášení), má závazné stanovisko podobu podle § 149 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.), a obrana proti němu je poněkud složitější. Nelze se proti němu samostatně odvolat a jeho věcným závěrům se lze bránit až v řízení před stavebním úřadem.

Sankce v případě nedodržení předepsaných povinností:

Od 21. srpna 2008 platí úprava zákona o státní památkové péči v oblasti výše ukládání sankcí při porušení povinností. Za správní delikt fyzické osoby podnikající, právnické osoby i za přestupek fyzické osoby může úřad obce s rozšířenou působností uložit sankci až do výše 2 000 000 Kč. Na základě této novely došlo ke sjednocení výše sankcí za správní delikty a přestupky.

Nejčastější dotazy:

Jsou poskytovány příspěvky vlastníkům kulturních památek?
Jednou z forem kompenzace povinností vlastníka kulturní památky je jeho právo na finanční příspěvek podle § 16 zákona č. 20/1987 Sb. Je zde právně vyjádřen zájem na tom, aby se veřejné rozpočty spolupodílely na finančním zajištění obnovy kulturních památek coby nedílné součásti kulturního dědictví. Kraje a obce poskytují příspěvky v rámci své samostatné působnosti a proces poskytování příspěvků, náležitostí podání, jeho přílohy apod., se může u jednotlivých krajů a obcí lišit, není proto možné jej jednoduše popsat a je nutno obrátit se na Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, 150 21 Praha 5, tel. 257 280 100, www.kr-stredocesky.cz, email info@stredocech.cz
Informace o programech Ministerstva kultury, předepsané formuláře žádostí, požadavky na přílohy žádostí a termíny pro podání žádosti poskytne Ministerstvo kultury a jsou k dispozici též na internetových stránkách www.mkcr.cz
Jakým způsobem se prohlašuje věc za kulturní památku?
Řízení o prohlášení věci za kulturní památku zahajuje Ministerstvo kultury zásadně z vlastního podnětu, výjimkou jsou archeologické nálezy. Podání, kterým se toto řízení iniciuje, může učinit kdokoliv. I když toto podání – písemnost adresována správnímu orgánu – bývá označována jako "návrh“ není návrhem na zahájení řízení (žádostí), nýbrž pouze podnětem, na jehož základě může Ministerstvo kultury, po jeho vyhodnocení, zahájit řízení o prohlášení. To neplatí u archeologických nálezů, které jsou prohlašovány na základě návrhu Akademie věd ČR a tento návrh je skutečným návrhem – žádostí o zahájení řízení. V řízení o prohlášení MK procesně postupuje podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
Jak zrušit prohlášení věci za kulturní památku?
Ministerstvo kultury může určité věci také odebrat statut kulturní památky, a to na základě § 8 zákona č. 20/1987 Sb., v rámci řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku. Toto řízení je sice správním řízením, avšak nepodléhá procesnímu režimu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku může být zahájeno především na základě žádosti. Tuto žádost je oprávněn podat vlastník kulturní památky a také právnická osoba (organizace), která sice vlastníkem kulturní památky není, ale na zrušení jejího prohlášení za kulturní památku prokáže právní zájem. Ministerstvo kultury však také může zahájit řízení z vlastního podnětu. Prohlášení věci za kulturní památku může být zrušeno pouze z mimořádně závažných důvodů (například situace, kdy není možné kulturní památku zachovat vůbec pro její rozsáhlé poškození přírodními živly nebo je sice možné ji zachovat, ale pro její zachování musí být provedeny takové zásahy, které znamenají ztrátu její památkové hodnoty). Havarijní stav kulturní památky způsobený tím, že její vlastník zanedbal své povinnosti o kulturní památku pečovat a udržovat ji v dobrém stavu, nelze považovat za „mimořádně závažný důvod“ pro zrušení jejího prohlášení.
Má stát právo na přednostní koupi kulturních památek?
Jestliže vlastník zamýšlí svoji kulturní památku prodat nebo jinak úplatně zcizit (například směnit za jinou věc nebo vložit do základního kapitálu obchodní společnosti), musí ji podle § 13 zákona č. 20/1987 Sb., nabídnout ke koupi Ministerstvu kultury. Tato povinnost se týká národních kulturních památek (movitých i nemovitých) a movitých kulturních památek. Netýká se tedy nemovitých kulturních památek. Zároveň se tato povinnost neuplatňuje v případech, kdy jde o prodej památky mezi osobami blízkými. Ministerstvo kultury má lhůtu 3 měsíců, jde-li o movitou (národní) kulturní památku a 6 měsíců, jde-li o nemovitou národní kulturní památku, po přijetí nabídky. Kupuje památku za cenu zpravidla podle znaleckého posudku, který by měl být přílohou nabídky.
Co je území s archeologickými nálezy?
Územím s archeologickými nálezy (pojem použitý § 22 odst.2 zákona č. 20/1987Sb., o státní památkové péči), se rozumí území či místo původního výskytu archeologických nálezů nemovitých nebo movitých, na němž již byly registrovány jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy, na němž je lze odůvodněně očekávat či na němž jejich výskyt není vyloučen. Za území bez archeologických nálezů lze označit pouze takové území, na němž byly prokazatelně odtěženy veškeré uloženiny čtvrtohorního stáří.

Další informace:

Upozornění na daňové úlevy pro vlastníka kulturní památky.
Stát poskytuje vlastníkům kulturních památek vedle přímé finanční pomoci v podobě příspěvků ze státního rozpočtu také finanční pomoc nepřímou v podobě různých daňových úlev a zvýhodnění (osvobození od daně ze staveb, osvobození od daně z pozemků, osvobození od daně darovací a zvláštní režimy odpisování).
Bližší informace k vyjmenovaným daňovým zvýhodněním mohou poskytnout finanční úřady.

Informace z jiných zdrojů:

Níže je odkaz, ve kterém je vysvětlen pojem archeologický výzkum, jeho součásti a formy, kompenzace veřejného zájmu, oborové informační zdroje, odkazy na oprávněné organizace k provádění archeologických výzkumů atd.
http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/uzemi-s-archeologickymi-nalezy/

Za správnost návodu odpovídá - obecně: Památková péče

Za správnost návodu odpovídá pan / paní: Iva Svobodová

Datum poslední aktualizace: 17.9.2020

Náhled pro tisk