Město Sedlčany

Nový online formulář pro oznámení archeologům

Nově je k dispozici online formulář pro oznámení na webové adrese: http://api.archeologickamapa.cz/oznameni/0/

Archeologická mapa České republiky

AMČR je určena profesionálním archeologům, odborníkům z blízkých oborů, studentům i zájemcům z širší veřejnosti, jimž nabízí možnost efektivně pracovat s poznatky získanými generacemi archeologů v naší zemi. Je provozována Archeologickými ústavy AV ČR v Praze a Brně.

Obsažená data popisují desetitisíce archeologických výzkumů a jejich konkrétních poznatků. Zahrnují informace o vedoucích výzkumu, o tom, kdy výzkum probíhal, o jeho lokalizaci i to, jaké nálezy a z jakého období výzkum zjistil. Zvláštním typem záznamů jsou údaje o archeologických lokalitách, zjištěných povrchovým i dálkovým průzkumem. Většina záznamů je napojena na úložiště digitálních dokumentů a bibliografický katalog.

V současné době probíhá zavádění AMČR do ostrého provozu. Je dostupná většina jejích funkcí, probíhá však postupné plnění daty. Prozatím jde zejména o data k výzkumům provedeným po roce 2000 v Čechách (vyjma několika okresů, kde jsou data v přípravě), resp. po roce 2009 na Moravě a ve Slezsku. Systém tedy v současnosti slouží zejména pro potřeby managementu probíhajících archeologických výzkumů na území ČR. Retrospektivní data budou doplňována postupně. Pro Čechy bude většina dat dostupná počátkem roku 2018, pro Moravu a Slezsko budou data přibývat kontinuálně v následujících letech, v souvislosti s jejich postupnou digitalizací.

Pro procházení dat zájemcům z řad veřejnosti doporučujeme používat webovou aplikaci Digitální archiv AMČR (http://digiarchiv.amapa.cz).

Ochrana archeologického kulturního dědictví - minimum pro stavebníky

Ochrana archeologického kulturního dědictví je řešena:

• v Úmluvě o ochraně archeologického dědictví Evropy (Maltské konvenci, sbírka mezinárodních smluv č. 99/2000),

• v § 21 – 24  zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní památkové péči“).

Území s archeologickými nálezy

Záchranný archeologický výzkum

Záchranný archeologický výzkum je ve své podstatě asistovaná likvidace archeologické památky. Je to archeologický výzkum ohroženého území, jehož narušení soudobou lidskou činností nebo přírodními procesy je nevyhnutelné a nevyplývá možnost zachování archeologického dědictví na původním místě. Jeho cílem je proto zachování archeologického dědictví mimo původní místo, které se provádí shromážděním maximálního množství archeologických dat, jehož je ohrožené území nositelem.

Rozsah a forma záchranného archeologického výzkumu vždy závisí na rozsahu stavebního záměru a především na umístění konkrétní stavby v historické krajině. Podle těchto kritérií je zvolena metoda, strategie a s nimi související rozsah, časová a v neposlední řadě i finanční náročnost tohoto výzkumu.

Povinnosti stavebníka/investora

Oznámit, umožnit, ale také zaplatit. V § 22 zákona o státní památkové péči se píše, že má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci povinni tento záměr:

1. již od doby přípravy stavby oznámit Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v.v.i.

Co je doba přípravy stavby?

Čas začínající od okamžiku stavebního či jiného záměru majícího za následek zásah pod povrch současného terénu až po vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. V tuto dobu by  stavebník/investor měl vstoupit do jednání s oprávněnou archeologickou organizací na příslušném území okresu.

2. umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum

Finanční náklady archeologického výzkumu a rozlišení oprávněné archeologické organizace komu konkrétní stavbu hlásit

Zákon o státní památkové péči rozlišuje dvě varianty záchranného archeologického výzkumu:

1. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady tento stavebník, a stavba se hlásí Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. (pro urychlení výzkumu doporučujeme současně oznámit Ústavu archeologické památkové péče středních Čech).

2. V případě, že nutnost provedení záchranného archeologického výzkumu byla vyvolána činností fyzické osoby nebo fyzické osoby podnikající, ale nikoliv v souvislosti s podnikáním, tj. všechny rodinné domky, bazény, ploty apod., pak hradí náklady subjekt provádějící archeologický výzkum, a stavba se hlásí Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v.v.i.

První kontakt stavebníka s archeologickou organizací

Stavebník/investor v době přípravy stavby požádá oprávněnou archeologickou organizaci písemně na předepsaném formuláři nebo prostřednictvím e-mailu o vyjádření ke stavební či jiné činnosti. Stavebník/investor obdrží toto vyjádření od archeologické organizace písemně.

Druhý kontakt stavebníka/investora s archeologickou organizací

• Stavebník/investor oznámí oprávněné archeologické organizaci písemně na předepsaném formuláři nebo prostřednictvím e-mailu stavební či jiný záměr, který byl již s archeologickou organizací při prvním kontaktu v době přípravy konzultován a stavebník/investor obdržel na tuto akci od archeologické organizace vyjádření.
• Druhý kontakt nemusí být učiněn jen v případě, že z vyjádření archeologické organizace je zjevné, že záchranný archeologický výzkum není nutný.
• Archeologická organizace co nejrychleji kontaktuje stavebníka/investora, aby s ním navázala v dostatečném předstihu komunikaci. K tomu je nejvíce vhodná forma tzv. kontaktního dopisu, ve kterém by měla být shrnuta základní legislativa (zákonné povinnosti stavebníka) a důraz by měl být kladen na projednání archeologického výzkumu v dostatečném předstihu.

Kdo provádí archeologické výzkumy v ČR?

• Archeologické výzkumy provádí v České republice Archeologický ústav Akademie věd České republiky a jiné oprávněné organizace (§ 21 zákona o státní památkové péči). Volba archeologického pracoviště provádějící archeologický výzkum závisí pouze na výběru a dohodě stavebníka /investora s konkrétním pracovištěm.
• Nedojde-li k dohodě mezi stavebníkem/investorem a oprávněnou (prováděcí) organizací, rozhodne krajský úřad (v našem případě Krajský úřad Středočeského kraje) o povinnostech stavebníka/investora strpět provedení záchranného archeologického výzkumu a o podmínkách, za nichž bude tento výzkum proveden.

Sankce za nedodržení zákonné oznamovací povinnosti

Oznámení výkopových prací a umožnění archeologického výzkumu je zákonným minimem, které musí stavebník splnit. Neoznámení zahájení zemních prací a neumožnění provedení záchranného archeologického výzkumu je protizákonné. Za nedodržení zákonné oznamovací povinnosti hrozí uložení sankce a za zničení území s archeologickými nálezy nese stavebník/investor odpovědnost!

Obecní úřad obce s rozšířenou působností může:

• uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že provádí neoprávněné výkopy na území s archeologickými nálezy

Krajský úřad může:

• uložit pokutu až do výše 4 000 000 Kč právnické osobě, nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, jestliže při výkonu svého podnikání již od doby přípravy stavby neoznámí záměr stavební činnost Archeologickému ústavu a neumožní jemu či jiné oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu
• uložit pokutu do výše 4 000 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že již od doby přípravy stavby neoznámí záměr stavební činnost Archeologickému ústavu a neumožní jemu či jiné oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu (§ 22 odst. 2), nepodá nálezce či osoba oprávněná za provádění prací oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu o archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologického výzkumu (§23 odst.2)