Město Sedlčany

První písemná zmínka o Sedlčanech pochází z roku 1294. V té době byly trhovou vsí v majetku pánů z Hradce. V polovině 14. století získali Sedlčany Rožmberkové, během husitských válek proto Sedlčanští stáli coby poddaní Oldřicha II. z Rožmberka na straně katolíků. Z jeho vůle byly také roku 1418 povýšeny na město a pravděpodobně tehdy také dostaly do znaku rožmberskou červenou pětilistou růži ve stříbrném poli. Sedlčany se postupně staly hospodářským a správním střediskem tehdejšího Vltavského kraje. Úlohu Sedlčan zdůrazňoval i raně gotický kostel sv. Martina obehnaný vysokou zdí s podsebitím, která nahrazovala chybějící opevnění města.

V 16. století proslulo město výrobou kvalitního sukna a vařením piva, kvetl obchod s obilím, sladem a solí. Současně se rozvíjel bohatý kulturní život. Ve městě byla latinská škola a při kostele působilo literátské bratrstvo, které si pořídilo bohatě zdobené kancionály (nejznámější tzv. Krčínův). Slavný rybníkář Jakub Krčín získal město výměnou od Viléma z Rožmberka roku 1580. Od 17. století byly Sedlčany součástí panství Vysoký Chlumec pod vrchnostenstvím Lobkowiczů.

V roce 1619 se Sedlčanští pokusili o povýšení Sedlčan, bezesporu nejdůležitějšího města Vltavského kraje, na královské město. Změna ve správním postavení však přišla až s rokem 1850, kdy se staly okresním městem. Druhá polovina 19. století přinesla velký rozmach hospodářský i kulturní, do této doby se datují počátky mnoha městských institucí a spolků, v samém závěru 19. století byly Sedlčany připojeny k železniční dopravní síti.

Město silně zasáhly obě světové války. Když už se začínalo vzpamatovávat z dopadů prvního z válečných konfliktů, a dodejme, že prvorepublikovému období vděčí Sedlčany za několik architektonických skvostů, přišlo roku 1943 nařízení o vystěhování celé oblasti za účelem zřízení nacistického výcvikového prostoru – SS-Truppenübungsplatz Beneschau.

V roce 1960 Sedlčany přestaly být okresním městem, tím se stala Příbram. Od roku 2003 jsou Sedlčany obcí s rozšířenou působností.