Město Sedlčany

Před první světovou válkou žil s rodiči v Sestrouni a později v Sedlčanech, kde navštěvoval měšťanskou školu a vyučil se strojním zámečníkem. V době 1. sv. války vstoupil do čsl. legií v Rusku a zúčastnil se řady bojových operací. Do osvobozené vlasti se vrátil jako poručík dělostřelectva, pracoval na generálním štábu čsl. armády. V době okupace se stal jednou z vedoucích osobností odbojové organizace Obrana národa, zaměřující se na zpravodajskou činnost a organizující ozbrojený odpor proti okupantům. Společně s dalšími bývalými členy čsl. armády, podplukovníkem Josefem Mašínem a št. kapitánem Václavem Morávkem, tvořili zpravodajsko-sabotážní skupinu „Tři králové“. Podplukovník Balabán byl velitelem této skupiny a hlavním organizátorem akcí. Vinou zrádce byl 22. dubna 1941 po krátké přestřelce zraněn a zajat Gestapem. Přestože byl krutě mučen a vyslýchán, nic nevyzradil, a umožnil zbývajícím členům skupiny pokračovat v odbojové činnosti. Byl popraven nacisty 3. října 1941 v Praze-Ruzyni.

Sedlčanský rodák, vystudoval práva a po 1. sv. válce byl profesorem na Masarykově univerzitě v Brně, zabýval se Československou právní historií. Angažoval se také ve veřejném a politickém životě – stal se senátorem za stranu Národně demokratickou, působil i jako člen Meziparlamentní unie Společnosti národů. Za doby německé okupace účastník odboje v Obraně národa. Zatčen a popraven v době po atentátu na R. Heydricha.

Sedlčanský rodák, působil jako advokát a politik, prezident ústavního soudu a spisovatel. Studoval na akademickém gymnáziu a práva na pražské univerzitě. Před válkou byl advokátem a činným politikem a novinářem, od roku 1903 poslancem na říšské radě ve Vídni. Od roku 1918 do roku 1937 byl prvním pražským primátorem. Za jeho funkčního období v roce 1934 vznikla spojením přilehlých měst Velká Praha. 

Rodák ze Smolotel, 30. 5. 1918 vysvěcen na kněze. Působil jako katecheta v Sedlčanech od roku 1925 a roku 1940 byl jmenován děkanem. Roku 1951 byl obviněn z rozvracení republiky a odsouzen na 9 let odnětí svobody. Útrapám věznění podlehl v roce 1955. V červnu roku 1995 byla děkanu Bučilovi odhalena pamětní deska na průčelí schodiště k budově sedlčanského děkanství.

Univerzitní profesor, filosof, pedagog a říšský poslanec. Narodil se v Hněvšíně u Živohoště, navštěvoval obecnou školu v Sedlčanech, kde po něm bylo nazváno gymnázium. V době 1. světové války byl spolupracovníkem domácího odboje (organizace Maffie) a v době převratu i Národního výboru. V letech 1918–1920 zastával úřad tajemníka ministerstva školství a národní osvěty a pomáhal tak utvářet československé školství.

Učitel, vlastivědný pracovník, publicista, autor divadelních her, spisovatel a fotograf, sběratel lidové tvořivosti. Narodil se v Předbořicích v bývalém milevském okrese, navštěvoval obecnou školu v Kovářově, poté studoval na reálce a učitelském ústavu v Praze. Působil jako pedagog na školách bývalého sedlčanského okresu. Většinu volného času trávil putováním po Sedlčansku - sbíral památky, zaznamenával lidové obyčeje, svérázné zvyky, zkazky, rčení a popěvky. Kresbou a hlavně dokumentární fotografií zachycoval významné architektonické památky, lidovou architekturu, svérázné osobnosti, přírodní zajímavosti. Podle jeho návrhu byl postaven jihočeský statek na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze r. 1895 a podílel se také na založení muzea v Sedlčanech. Po 1. světové válce pracoval na napsání svého životního vlastivědného díla „Sedlčansko, Sedlecko a Voticko“. 

Sedlčanský rodák, architekt a stavitel. V roce 1854 složil stavitelské zkoušky v Benešově a získal tak titul zemského stavitele. O několik let později, tj. v roce 1861 získal zednickou koncesi v Praze a podílel se na stavbě několika pražských domů. Byl zakladatelem Žižkova a jeho první starosta, čestný člen pěveckého spolku Záboj a spolku Okresní muzeum Sedlčany.

Primář, vlastivědný pracovník, historik a spisovatel. Narodil se v Luhách u Sedlčan, vystudoval gymnázium v Benešově a lékařskou fakultu v Praze. Od roku 1939 vykonával lékařskou praxi v Sedlčanech - zde se po skončení 2. sv. války stal okresním lékařem a později primářem interního oddělení Okresního ústavu národního zdraví. Kareš výrazně zasahoval do kulturního dění ve městě -  byl autorem mnoha žertovných textů, satirických scének, aktovek, parodií a dokonce také dvou divadelních her pro ochotníky. Výrazného úspěchu dosáhl Bohuš Kareš na dalším poli své působnosti - v archeologii. Nedaleko své chaty na pravém břehu řeky Vltavy, nedaleko obce Hrazany, vykopal několik drobných sond, v nichž nalezl laténskou keramiku. Nepřímo tak inicioval odborný výzkum, který potvrdil, že Kareš objevil dosud neznámé keltské hradiště. 

Učenec, působil na Karlově univerzitě v Praze, opakovaně byl zvolen rektorem univerzity, věnoval se řečtině, matematice, astronomii, psal latinské básně a vydal několik hvězdářských knih. Byl stoupencem v českém prostředí tehdy převládajícího luteránského novoutrakvismu. Podílel se na vypracování nového církevního řádu a především pomáhal připravit tzv. českou konfesi, tj. vyznání víry, jehož uznání chtěla česká šlechta prosadit. Na jejím základě vydal císař Rudolf II. v roce 1609 svůj Majestát zaručující náboženskou svobodu, a to i poddaným. 

Proslulý stavitel rybníků, pán města Sedlčan 1580 – 1604. Ve městě postavil pivovar, mlýn s valchou a brusírnou, sádky na ryby a založil chmelnici. Pro literátské bratrstvo nechal pořídit bohatě zdobený graduál (tzv. Krčínův kancionál), který používal tamní literátský sbor v kostele sv. Martina v Sedlčanech. V kancionálu se nachází doposud jediné známé vyobrazení Jakuba Krčína.

Narodila se v Sedlčanech v rolnicko-živnostnické rodině. Po absolvování hospodyňské a obchodní školy pracovala jako účetní v Sedlčanech, ovládala několik jazyků. V době existence samostatného Československa byla aktivní činnou političkou agrární strany, za kterou byla od roku 1934 poslankyní NS. Věnovala se také ženské otázce - působila v řadě mezinárodních organizací, které se zaměřovaly na práva žen. V roce 1945 vstoupila do KSČ a v letech 1948-1953 byla poslankyní Národního shromáždění.

Sedlčanský rodák, vystudoval astronomii na Univerzitě Karlově v Praze. Učil astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a byl také vynikající popularizátor astronomie. V roce 1969 odešel do USA, kde působil - stal profesorem astronomie na University of California v Los Angeles. Byl jedním z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století. Zabýval se především studiem těsných dvojhvězd. 

Sedlčanský rodák, knihtiskař na Starém městě Pražském, kde působil v letech 1582 – 1613. Od roku 1597 vydával první české noviny. Společně s některými jinými měšťany stál u zrodu bohatě iluminovaného graduálu (tzv. Krčínůva kancionálu), který používal tamní literátský sbor v kostele sv. Martina v Sedlčanech.

Celým jménem Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče. Narodil se a své rané dětství prožil na třebnickém zámku u Sedlčan. V osmnácti letech nastoupil k jezdectvu a postupně se vypracoval přes řadu funkcí až do nejvyšší armádní hodnosti - polního maršála habsburského mocnářství. Za svou kariéru byl dekorován Řádem zlatého rouna a mnoha dalšími vyznamenáními. V roce 2016 byla Radeckému odhalena pamětní deska na budově sedlčanského muzea.

Rodák z Křečovic, hudební skladatel, houslista a pedagog. Studoval skladbu na pražské konzervatoři u Antonína Dvořáka, s jeho dcerou Otilií se později oženil. Byl velkým lyrikem české hudby na přelomu pozdního romantismu a moderny 20. století, nejvýraznějším představitelem Dvořákovy kompoziční školy a jedním ze zakladatelů české hudební moderny. Společně se třemi spolužáky z konzervatoře založil r. 1892 České kvarteto, které dosáhlo světového významu. Mladý Suk měl v Sedlčanech své první veřejné vystoupení, od roku 1929 je čestným občanem města. Jeho jméno v Sedlčanech připomíná Sukovo náměstí, Kulturní dům J. Suka a hudební festival Sukovy Sedlčany.

Sedlčanský rodák - malíř, spisovatel, hudební skladatel a sportovec. Jeho hudební tvorba se opírá o Foersterův vzor jak ve skladbách menších forem, písních, sborech, klavírních a melodramatických dílech, tak i ve dvou symfoniích, několika kantátách a dosud neprovedené opeře "Život malíře Petra" na vlastní libreto. Měl také zálibu v jezdeckém sportu a rád podnikal daleké jízdy jako např. Praha - Košice a v pohnutém roce 1938 od nejvýchodnějších hranic ČSR z Podkarpatské Rusi do Prahy. 

Historik a pedagog, působil na gymnáziu v Sedlčanech v letech 1947 až 1956 a v téže době byl i správcem sbírek městského muzea. Účastnil se záchranného archeologického výzkumu na nalezištích u Vltavy. Inicioval vydávání Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka, vedl Středočeský sborník historický a do mnoha obdobných periodik přispíval svými odbornými pracemi.