Na obsah stránky

Josef Suk

Josef Suk
Slavný český skladatel, houslista a pedagog se narodil v Křečovicích na Sedlčansku. V osmi letech požádal otce, jenž byl řídícím učitelem a regenschorim, aby ho učil hudbě. Začal hrát na housle, klavír, varhany a také se učil zpívat. V jedenácti letech byl přijat do houslového oddělení A. Bennewitze na pražské konzervatoři. Ještě na konzervatoři založil spolu s K. Hoffmannem, O. Nedbalem a O. Bergrem komorní soubor, pozdější České kvarteto, které se proslavilo a J. Suka existenčně zajistilo. Kompozici studoval nejprve u K. Steckera, ale pevný základ mu dal až A. Dvořák. Už skladby, které Suk komponoval pod Dvořákovým dohledem nebo v prvních letech po absolutoriu, jsou životné a naznačují dokonce budoucí rysy tvůrce. K nim patří Dramatická ouvertura, Klavírní kvartet a Serenáda pro smyčcový orchestr, která zpopulárněla.

Jako člen komorního souboru byl Suk světoběžníkem, který kromě letních dnů, které trávil v rodné obci, neměl na komponování dostatek času. Z tohoto důvodu není skladatelovo dílo rozsáhlé. Suk svou hudbu skicoval v hotelovém pokoji nebo ve vlaku, když kvarteto přejíždělo z jedné metropole do druhé. Díky cestování se mohl stýkat s nejlepšími hudebníky a studovat hudbu všech dob a stylů. Po skladbách jako Klavírní kvintet, Nálady – v nichž se odráží autorovo putování Evropou a ve Vídni úspěšném Smyčcovém kvartetu B dur, byl vyzván, aby pro Národní divadlo zkomponoval hudbu k Zeyerově lyrickému pohádkovému dramatu Radúz a Mahulena. Při premiéře v dubnu 1898 se tato scénická hudba dočkala skvělého úspěchu. Dvořák o ní lakonicky pronesl: „Hudba z nebe!“ Aby neupadla v zapomnění, vytvořil Suk z jejích motivů suitu Pohádka. O rok později zkomponoval scénickou hudbu k Zeyerově hře Pod jabloní.

Dráhu význačného symfonika zahájil Suk v roce 1899 Symfonií E dur. V té době již byla jeho manželkou dcera A. Dvořáka Otílie. V této skladbě se musel vyrovnat s moderními hudebními proudy a novodobou barevností zvuku, polyharmonií a polyrytmikou tolik příznačnou pro expresionismus. S tímto cílem psal nástrojově náročnou Fantazii pro housle a orchestr, v níž se střídá radost s přecitlivostí i strachem z nejistoty, a Fantastické scherzo pro orchestr, kde autor hlavně řešil čistě hudební problémy. Pro Suka však hudba byla nositelem idejí a představ k nadosobnímu poslání. Z těchto důvodů se skladatel věnoval programní hudbě, jež tyto záměry mohla vyjádřit. Heroickou epickou básní Žižka od Svatopluka Čecha se inspiroval ve skladbě nazvané Praga. Již při skicování této symfonické básně se Suka bolestně dotkla smrt A. Dvořák. Rok poté zemřela i Sukova manželka. Na jejich památku vytvořil Suk symfonii nazvanou podle anděla smrti, jenž odvádí lidské duše do sídla věčné blaženosti, Asrael. K lidskému vyrovnání přispěla jeho další hudební báseň Pohádka léta. Názvy jednotlivých vět naznačují šíři obsahového záběru: Hlasy života a útěchy, Poledně, Slepí hudci, V moci přeludů, Noc. Je to elegická skladba, v níž vzpomínky pomáhají překlenout bolestnou skutečnost. V klavírním cyklu O matince Suk s nemenší intenzitou vypráví synkovi, jak mu matka kdysi zpívávala, pomocí tónů hovoří o jejím srdci i láskyplné něžnosti.

Ne všechna díla komponovaná po Asraeli jsou takto subjektivně orientovaná. Ve smyčcovém kvartetu op. 31 autor usiluje o nový hudební výraz, nový zvuk i nový styl hudby. Při provedení v Berlíně se obecenstvo rozdělilo na skupiny tleskajících a pískajících tak, že málem mezi nimi došlo k fyzickému napadání. V době, kdy byl profesorem na mistrovské škole pražské konzervatoře komponoval velkolepou skladbu pro orchestr za účasti dvou smíšených sborů a sólistů, původně nazvané Žeň lásky, v konečné verzi pak pojmenovaná Epilog. Koncepce rostla dvanáct let. To byl umělecký čin, jímž se Suk rozloučil se životem. Místem posledního odpočinku je skladatelovo rodiště Křečovice.

Vnuk Josefa Suka – Josef Suk (8.8.1929 - 7.7.2011)

Přední český violista a houslista kráčí po stopách svého dědečka. Po vystudování houslové hry na konzervatoři a Akademii múzických umění v Praze nastoupil na krátkou dobu do angažmá v činoherním orchestru Národního divadla. Poté třicet let působil jako sólista v České filharmonii. Komorní hudbě se věnoval mj. v Sukově triu, které založil v době studií, nebo v Sukově komorním orchestru. Za své umění získal uznání ve Francii (Velká cena Academie Chatles Gros), Rakousku (Wiener Flotenuhr) či Nizozemsku (Edisonova cena). Nahrával pro významná vydavatelství Decca, EMI a Columbia. Vyučoval na vídeňské univerzitě a v roce 2002 byl dekorován francouzským řádem Rytíř čestné legie.

Sukovy Sedlčany

Jedná se o hudebního festival připomínající skladatele Josefa Suka. Tradicí se stalo závěrečné vystoupení vnuka hudebního skladatele  – houslisty Josefa Suka. Koncerty jsou v rámci festivalu pořádány v Kulturním domě Josefa Suka, v rytířském sále na zámku Červený Hrádek a v křečovickém kostele. Součástí akce je pietní akt u muzikantova hrobu. K hudební části se přidružily výstava obrazů, ochotnická představení a pochod ze Sedlčan do Křečovic nazývaný „Sukovou stezkou“.

Vytvořeno 22.3.2019 7:41:00 | přečteno 840x | Vodnansky

Městský úřad Sedlčany

náměstí T. G. Masaryka 32
264 80 Sedlčany

tel.: +420 318 822 742
e-mail: mu@mesto-sedlcany.cz
datová schránka: frsbn7e
č. účtu: 521722359/0800, 700322684/0600

Úřední hodiny

Pondělí 

08:00-12:00 

12:30-17:00 

Úterý

08:00-12:00 

12:30-15:00 

Středa 

08:00-12:00 

12:30-17:00 

Úřední hodiny jednotlivých odborů

mimo úřední dny je úřad otevřen takto:
(doporučujeme si schůzku předem domluvit)

čtvrtek: 7:30 - 12:00, 12:30 - 15:30
pátek: 7:30 - 12:00, 12:30 - 15:00


load