Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče byl český šlechtic a rakouský maršál. Narodil se 2. listopadu 1766 v Třebnicích u Sedlčan jako syn hraběte Petra Eusebia Radeckého a Marie Venantie Bechinie z Lažan. Pocházel ze starobylého českého šlechtického rodu, ale jeho skutečnou vlastí nebyly Čechy, ale rakouské mocnářství.
Už jako chlapec snil o vojenství a při prvním pokusu dostat se v sedmnácti letech do armády ho velitel pluku odmítl pro tělesnou slabost. Přesto již v osmnácti nastoupil k jezdectvu a jeho kariéra nabrala prudký vzestup v bojích proti francouzské revoluci a posléze v napoleonských válkách. V roce 1801 se stal rytířem Řádu Marie Terezie. V letech 1809 – 1812 byl náčelníkem generálního štábu rakouských vojsk a dohlížel na reorganizaci rakouské armády. Rezignoval poté, kdy byla velká část jeho návrhů zamítnuta jako příliš nákladná.
Svou odvahu a schopnosti osvědčil v protitureckých a protinapoleonských válkách i v bojích proti Italům. Roku 1813 byl knížetem Karlem Filipem Schwarzenbergem jmenován náčelníkem generálního štábu spojenecké armády, která díky jeho plánu ve stejném roce porazila v bitvě u Lipska francouzského císaře Napoleona.
Po protinapoleonském tažení vystřídal různé funkce, ale díky prosazování vojenských reforem, které byly u jiných velitelů nepopulární, si udělal mnoho nepřátel. Ti jej nakonec roku 1829 na čas odklidili na post velitele olomoucké pevnosti. V Olomouci sídlil v Edelmannově paláci na Horním náměstí. Celkově zlepšil sanitární podmínky města, vysušoval okolní mokřady a vysazoval stromky.
Ve svých 82 letech v červenci 1848 ve slavné bitvě u Custozzy porazil sardinské vojsko krále Alberta a udržel tak Lombardii a Benátsko pod vládou Habsburků. Na počest těchto jeho vítězství složil rakouský skladatel Johann Strauss starší slavný Radeckého pochod. Celkem absolvoval sedmnáct polních tažení po celé Evropě, v nichž byl sedmkrát raněn.
Zemřel 5. ledna 1858 ve věku 92 let ve svém sídle u Milána v Itálii. Jeho tělo bylo v Miláně tři dny vystaveno na odiv obyvatelstvu a poté se konala veliká pohřební slavnost. Samotný Radeckého pohřeb proběhl ve Vídni. Téhož roku byl maršálkovi postaven obrovský pomník odlitý z ukořistěných sicilských děl. Stál na největším náměstí na pražské Malé Straně, které se na jeho počest jmenovalo Radeckého (dnes Malostranské). Nyní je socha uložena v pražském Lapidáriu. Na jeho památku zůstalo ve Vídni Radeckého náměstí a v Sedlčanech se každoročně koná pochod organizovaný Klubem českých turistů.
Ve vstupní síni třebnického zámku jsou zasazeny dvě černé mramorové desky, na nichž český a německý nápis oznamuje: Zde se narodil c.k. polní maršálek hrabě Radecký z Radce 2. listopadu 1766, zemřel ve Villa Rentě u Milána dne 5. ledna 1858.
Pondělí | 08:00-12:00 | 12:30-17:00 |
Úterý | 08:00-12:00 | 12:30-15:00 |
Středa | 08:00-12:00 | 12:30-17:00 |
Úřední hodiny jednotlivých odborů
mimo úřední dny je úřad otevřen takto:
(doporučujeme si schůzku předem domluvit)
čtvrtek: 7:30 - 12:00, 12:30 - 15:30
pátek: 7:30 - 12:00, 12:30 - 15:00