Město Sedlčany

Jakub Krčín se narodil roku 1535 a svůj titul „z Jelčan“ zdědil po předcích. V pětadvaceti letech vstoupil do služeb nejmocnějšího šlechtice v zemi – Viléma z Rožmberka. Cílevědomě budoval nové pivovary, mlýny, ovčíny i rybníky. Při prosazování svých záměrů postupoval neobyčejně energicky a postupně zrealizoval řadu nekompromisních zásahů do struktury dominia. Vytvořil si tak mnoho nepřátel, ovšem cíle své i cíle svého pána dokázal naplňovat jako kdokoli jiný.

Významný zdroj příjmů viděl Krčín v rybníkářství. Jeho práce nespočívala jen ve vyměření a vystavění rybníků, ale bylo nutné do nich přivést také vodu. Budoval proto mnohdy i několikakilo­metrové umělé stoky. Vyměřit v nerovném terénu koryta těchto stok, to již bylo a je velkým uměním. A toto umění právě Jakub Krčín dokonale ovládal. V období let 1561 – 1579 Krčín postavil nebo zrekonstruoval kolem 44 vodních nádrží (většinou jim dal výstižná jména jako Počátek, Nevěrný, Skutek, Pamatuj či Krvavý). Největší věhlas však získal vybudováním rybníků Svět (původně Nevděk) a Rožmberk.

Když byl Krčín roku 1569 povýšen na regenta – správce veškerého rožmberského panství – dostal od panovníka tvrz Leptáč u Netolic (dnešní Kratochvíle). Okamžitě se pustil do rozsáhlé přestavby prostých dvorských stavení na honosnější sídlo a již v roce 1573 se psal „z Jelčan a na Novém Leptáči“. Sídlo ozdobil loveckými motivy a kolem nechal udělat oboru, svého času největší v Čechách. Není divu, že se Leptáč Vilémovi z Rožmberka zalíbil a roku 1580 přistoupil na jeho výměnu právě za Sedlčany. Jakub Krčín tak získal své vlastní panství, na němž mohl uplatňovat zkušenosti z jižních Čech.

Sedlčanské panství J. Krčína

Hospodář a výborný ekonomický stratég Jakub Krčín se vrchnostenské správy ujal s energií a podnikavostí sobě vlastní. Měšťanům zakázal vařit pivo a sám vybudoval veliký pivovar s rozsáhlými sladovnami, hvozdy a chmelnicí. Také nechal postavit veliký mlýn o šesti kolech a sedmi stoupách a aby z něj měl užitek ještě větší, pořídil v něm valchu pro soukeníky a šlejférnu pro nožíře a brusiče. Kromě toho zbudoval sádky na ryby a zavedl placení mýtného při vstupech do města.

Za své sídlo si Krčín kupodivu nevybral Sedlčany, nýbrž Křepenice. Zde si vystavěl obdobu leptačské tvrze a nazval ji Nový Hrádek Krčínov. Stavba tu dnes stojí – současným majitelům se ji daří postupně opravovat a v budoucnu by zde chtěli zřídit Krčínovo muzeum.

Krčín byl vášnivý alchymista a v křepenické tvrzi si zřídil laboratoř. Není divu, že si tohoto tajemného a zároveň úspěšného člověka lidé spojovali s peklem, které mu podle nich mělo k bohatství dopomoci. Krčín byl však výtečný hospodář a spíše než pomocí alchymie či pekla bohatl díky svým schopnostem. Ani na Sedlčansku nezapomněl na živnost, jež jej proslavila – rybníkářství. Kolem křepenické tvrze vybudoval vodní příkop a rybníky Nepřízeň a Návesník. Autorství je mu přisuzováno též u největšího rybníku Sedlčanska Musíku (49 ha).

Krčínovo Sedlčanské panství zahrnovalo roku 1580 kromě Sedlčan a Křepenic dalších deset vesnic. Postupně k nim přibývaly nové a Krčínův majetek se tak v průběhu třiadvaceti let rozrostl na více než čtyřnásobek. Přestože byl Krčín velice úspěšným podnikatelem, jeho soukromý život už tak šťastný nebyl. Roku 1566 uskutečnil svůj životní omyl a oženil se s vdovou Dorotou Slepičkovou, která byla o třicet let starší! Více než její půvaby Krčína zajímal její majetek. Počítal totiž, že „stařenka“ bude brzy následovat svého předešlého chotě a jemu spadne dědictví do klína. Peníze se ke Krčínovi začaly kutálet už záhy, avšak díky službě u Rožmberků. Samotný sňatek mu mnoho radostí nepřinesl, zvláště když selhal jeho základní předpoklad a Dorota žila dalších jednadvacet let…

Aby mohl sedlčanské panství držet Krčínův rod i po Jakubově smrti, musel mít mužského dědice. Není proto divu, že jakmile Krčínova první žena zemřela, oženil se podruhé a promarněná léta (tedy z rodinného hlediska) začal dohánět. V tomto ohledu si osud s rybníkářem nemile pohrál, neboť druhá manželka mu zplodila šest dcer. Prvorozená Mariana zemřela už za otcova života a byla pohřbena v dublovickém kostele. Krčína ztráta dcerky natolik ranila, že se rozhodl opustit křepenickou tvrz, jejíž stěny by mu Marianu neustále připomínaly. Přesídlil do Obděnic, kde strávil poslední léta svého života.

Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan zemřel někdy na přelomu ledna a února roku 1604. Jelikož chybějící datum na desce nikdo nikdy nedoplnil, zůstává místo jeho posledního odpočinku dodnes nepotvrzeno. Tělo se v Obděnících nenašlo, naopak v 50. letech minulého století bylo v kostele v Prčici objeveno torzo náhrobního kamene, v němž se mezi několika znaky nachází i jméno „Krčín“. Je však pravděpodobné, že náhrobek patřil jedné z Krčínových dcer, která nedaleko Prčice žila.

Dnes je Křepenická Krčínova tvrz, která byla vystavěna roku 1584 podle vzoru jihočeské Kratochvíle, v soukromých rukách. Majitelé ji využívají k chovu ovcí a postupně by v ní chtěli zřídit muzeum. Návštěva je možná už dnes po telefonické domluvě (tel.: 318 864 101).

Pro cyklisty jsou připraveny dva okruhy, které je zavedou do míst spjatých s působením Krčína. Bližší informace na www.sedlcansko.cz pod názvem Krčínův okruh.