Město Sedlčany

Dne 29. května přijel k večeru do Benešova náš čestný občan, rodák křečovický, Mistr Josef Suk se svým druhem z Českého kvarteta profesorem Karlem Hoffmannem. Když z vozu vystoupil, cítil nevolnost. Několik ochotných chodců dovedlo ho do Steinerova obchodu v Zámecké ulici. Majitel závodu zavolal ihned primáře dra Teunera, který se onemocnělého ujal. Objednal auto a dovezl ho do jeho benešovského bytu, kde ho uložil na lůžko. Mistr několikrát opakoval: „Je to konec, jde to ke konci.“ Se Slovy: „Na mne jdou mrákoty“, zemřel v 20. hodině. Z kvetoucího luhu české hudby vytržen byl květ nejvzácnější. Svrchovaný žal padl na český národ. 

Zpráva o smrti Sukově ještě večer se rozlétla po Sedlčanech, kde Mistra znal každý, kde měl i osobní přátele: p. Poustku, hodináře, p. MUDr. Chodounského, odb. uč. J. Bejšovce, J. Palečka aj. Město Sedlčany jmenovalo Suka již dříve čestným občanem, protože tu často býval a měl Sedlčany opravdu rád. město Benešov se rozloučilo se zesnulým dne 1. června v sobotu odpoledne, kdy jeho tělo odvezeno bylo do Prahy. Dne 3. června konány byly v Pantheonu smuteční obřady. Od pohřbu Jiráskova neprojevila Praha tak veliký zármutek, jakým doprovázela na poslední cestě Josefa Suka. Z Prahy převezen byl do Křečovic a tam podle svého přání pochován. Pohřbu v Křečovicích se účastnily skoro všecky korporace sedlčanské: Sokol, starosta města, veliká většina občanstva a skoro všechno učitelstvo. 

Památka Sukova uctěna založením Sukova musea, které bylo v r. 1936 ve výročí úmrtí slavnostně otevřeno. Odbor Klubu turistů nazval cestu ke Křečovicům cestou Sukovou, označkoval ji a propagoval její návštěvu turistům. 

V roce 1966 byl postaven vkusný pomník význačnému příteli Sedlčan Mistru Josefu Sukovi, hudebnímu skladateli.